Odloučení
Na vesnici jsem bydlela od narození a stěhování do města jsem si nedokázala představit.navíc do města jako je praha..musela jsem po patnácti letech opustit domov,kamarády,..prostě celý svůj dosavadní život.bydlení v paneláku pro mě bylo něco úplně nového,tolik lidí ve škole jsem nikdy nezažila,bloudila jsem ve velkoměstě....ale lidi ve škole byli fakt sqělý a jedna extra veselá partička se mě ujala.mezi nimi jsem si i našla kluka-dalibora.
všechno to bylo kouzelné a po vesnici se mi už ani nezastýskalo.byla jsem zamilovaná,škola byla super,parta a společné dny taky..co víc si přát?aspoň tedy dva roky byly takhle pohodovyý.potom přišel šok.dalibor s rodinou se stěhují.na vesnici na moravě!jeho otec tam totiž dostal superpráci.on ani jeho o rok mladší bratr se stěhovat nechtěli.ale musí.byla jsem z toho na dně.nikdo už nevěděl jak nám pomoci.trávili jsme spolu ještě víc času než dříve,doma protestoval,ale marně.v poslední červnový den nastalo loučení.,,čekej na mě a nezapoměň,co jsem ti slíbil!"chytl mou tvář do náruče.slíbil mi,že za rok,jakmile oslaví osmnáctiny,pokusí se tu sehnat práci a vrátí se.najde bydlení a zase budeme spoluoba dva brečíme jako malé děti.líbeme se a slibujeme si lásku a věrnost.
prvního půl roku jsme si psali a volali..potom jsme se shodli na tom,že to tak nejde a dali jsme si vzájemně volnost.dnes je to přesně rok od našeho loučení.a já ho celou dobu šíleně miluju a nemůžu na něj zapomenout.ale už tři měsíce o něm nic nevím.njn,dala jsem mu volnost tak snad je aspon spokojený.
jdu na icq.on tu je!!!hned jsem mu napsala...NO A CO KLUCI?MÁŠ NĚKOHO?ptá se mě.DALI,JÁ CELOU DOBU MYSLÍM JEN NA TEBE!NEMŮŽU MILOVAT JINÉHO!odepsala jsem.dlouho se neozýval a pak se ptal,jestli to myslím vážně.ujištovala jsem ho že ano.KÁJO,JÁ NA TEBE TAKY NEMŮŽU ZAPOMENOUT.ALE MYSLEL JSEM,ŽE UŽ MÁŠ JINÉHO,A ABYCH ZAPOMĚL,TAK ZÍTRA ODLÉTÁM NA 4 ROKY DO AMERIKY STUDOVAT!.vyrazil mi dech!co na to říct?kutálí se mi slzy.PROMIŇ,MILUJU TĚ!napsal ještě a potom odešel.odpojil se a už rok o něm nic nevím.a já ho stále mám ve svém srdci.chtěla jsem taky odletět do ameriky-ale nemám eníze a naši si to také nemohou dovolit.letěla jsem tam aspon jako au-pair.ale amerika je velká a já nevím,kde jel studovat.doufala jsem,že ho potkám,ale nic.musím se proto sebrat a pokusit se začít úplně od znova...